Pokud už se rozhodnete, že je čas si jít zacvičit, ale neděláte to na pravidelné bázi, mohlo by se vám stát, že uděláte chyby, které vás pak odradí od dalšího cvičení na delší dobu. Což by byla škoda. Není nic lepšího, než když vás pohyb baví a děláte něco dobrého nejen pro svoje tělo, ale také mysl.
Cvičení nikdy nezačíná tím, že začneme zvedat činky či vyběhneme do přírody za několika kilometrovým dobrodružstvím. Je v zásadě vždy potřeba se rozehřát a na sportovní výkon se připravit. Pokud si říkáte, že nejste žádný vrcholový sportovec, abyste se museli rozcvičovat, tak právě to je ta chyba. Netrénované tělo o to víc potřebuje připravit na výkon. A když už docvičíte či doběháte. Určitě neodcházejte okamžitě do sprchy a nezapomeňte, že se chcete hnout také následující den.
rozcvička mužů
•        Rozcvičení
Jak už bylo uvedeno, rozcvičení je základ. Zásadní je rozhýbat svaly, klouby a tělo rozehřát, aby bylo kompletně připraveno na fyzickou aktivitu.
Řádnou rozcvičkou zajistíte to, že si neuděláte žádné svalové poranění, poranění kloubů šlach či vazů. Pokud nevíte, jak se řádně připravit, tak doporučujeme třeba se proběhnout na běžeckém pásu, správně dýchat, ale nepřepínat se. Když cítíte, že jste zahřátí, což by vám mělo zabrat přibližně deset minut, určitě se řádně rozhýbejte. Vzpomeňte si na školní léta, kdy jste v rámci rozcvičky rozkroutily ruce, nohy, udělali pár úklonů a dynamicky procvičili nohy. Rozhodně dbejte na to, ať svaly před výkonem neprotahujete, to udělejte právě až po tréninku!
posilování s čínkami
•        Protažení
Jakmile vám skončí hodina, výběh či jiná sportovní aktivita, máte chuť skočit do sprchy, a pak se rychle odebrat do polohy ležmo, abyste načerpali energii. To by byla ale zásadní chyba. Jakmile docvičíte, zastavte se, vydýchejte se a protáhněte si svaly. Vezměte to pěkně, jak se říká od hlavy, protáhněte svaly na krku, protáhněte svaly na rukou, zádech a nohách. Nezapomínejte, že protažení nemá bolet, ale je třeba svaly, které se dostaly do zátěže, hezky uvolnit.


Obrazy dotváří od nepaměti lidské domovy, dodávají jim příjemnou atmosféru a zároveň dokážou oživit prostor. Bez obrazů a dekorací by byl byt holým studeným místem. Vůbec nemusíte mít doma originály za desetitisíce, naopak rodinnou atmosféru podpoří zarámované obrázky Vašich dětí či krásné fotky z dovolené. Jsou v nich uchované vzpomínky na radostné chvíle a pohled na ně Vám tyto okamžiky vždy připomene.
obraz nad gaučem
Pár praktických rad
1.       Nad nízkou komodou krásně vynikne obraz velkého formátu. Pokud je samotná kresba malá, pomůže Vám formát zvětšit velká pasparta uzavřená křehkým rámem.
2.       Při vodorovném či svislém zavěšení obrazů je třeba zachovávat takové rozestupy, aby byly v prvním případě menší než šířka a v druhém případě výška obrazů.
3.       Nebojte se do bytu umístit pracovní nástěnku. Kromě řady papírků s poznámkami se na ní mohou objevit i výtvarná dílka dětí.
4.       Obrazy nemusí pouze jen viset, také mohou stát v poličkách či na nízkém nábytku.
rám obrazu
Jak na paspartování a rámování?
Rodinné fotografie můžete zapaspartovat jen do obyčejných čtvrtek a vložit je pod skleněné klip-rámy. Snadno tak můžete fotografie obměňovat. Prostor například nad jídelním stolem můžete oživit celou řadou menších dřevěných rámečků, které koupíte za pár korun. Do nich můžete opět umístit obrázky dětí či fotografie. Světlé rámy prostor opticky zvětší. Dbejte základního pravidla, že rám nesmí potlačit obsah, naopak by ho měl umocnit a sjednotit. Zajímavý rámeček můžete vytvořit tak, že na dřevěný rám nalepíte například usušené květiny. Další variantou je rám z lepenky, kterou natřete béžovou barvou a pak plochu rámu polepíte kousky bambusu. Velmi jednoduchý způsob, jak vlastnoručně vyrobíte rám, je polepit karton vyřezaný do potřebného tvaru zajímavým papírem, například s ozdobně psaným textem. Dřevěný rám můžete pomalovat akrylovými barvami, získáte tak rám, který bude přesně ladit s obsahem. Dáváte-li přednost ubrouskové technice, i ta je skvělou možností, jak ozvláštnit rámy obrazů.


Nastává čas sklízet semínka na zahrádce z vlastních záhonů. Semena květin, ale i semena zeleniny je možné sbírat jak postupně, tak i jednorázově. Vždy záleží na druhu té které rostliny, i na našich možnostech. Je však třeba rozpoznat, jestli je osivo skutečně zralé a rovněž, zda je kvalitní
slunečnicová semínka

Dosušování semen

Aby byla semínka rostlin skutečně kvalitní, sklízíme je z rostlin pouze zdravých a dobře vyzrálých.
o   Semena by měla být plně vyvinutá, suchá, anebo schnoucí.
o   Dále by měla semena být již plně vybarvená, či se již vybarvující.
o   Pro dobré sklízení semen z rostlin je ideální teplé a suché počasí, které prospívá i vyzrávání semínek v rostlinách.

Postupný sběr semen

To znamená, že sklízíme vždy pouze části semenných rostlin, které jsou již vyzrálé. Tedy že je sklízíme postupně tak, jak dozrávají, což je několikrát.
o   Například u hrachu, fazolí, bobu a dalších luskovin se utrhávají na těchto rostlinách pouze jednotlivé suché lusky.
o   Rovněž u mrkve, petržele, nebo pastináku ostřiháváme zahradními nůžkami pouze zralé okolíky.
o   Pokud sklízíme salát, utrháváme prsty jeho části, které mají bílé chmýří
o   Naopak u zelí, kedlubnu, tuřínu a dalších brukvovité zelenině zase odtrháváme ty větvičky, jež mají zrající šešule.
o   Sklízíme-li měsíček lékařský, zaměříme se na květy, ve kterých jsou již suchá semena.
semínka rostlin
Všechny semenné části rostlin se potom sbírají například do misky, nebo do malého kbelíku. Následně je po sběru vysypeme do bedýnek, které jsme předtím vyložili papírem, a necháme je doschnout. Semena dosušujeme obvykle na půdě, anebo na jiném suchém místě, kde proudí vzduch. Výhodou této postupné sklizně je to, že pokaždé odebíráme z rostlin pouze ty části, které jsou optimálně zralé. Kromě toho máme mnohem méně sklizené hmoty a tím potřebujeme také menší prostor k dosušení semínek.